Milý blogu, já vím, zanedbávám tě. Dneska máš narozeniny, tak všechno nejlepší!
Poslední dobou mám potřebu bilancovat a tím tě nechci zatěžovat. Ale závěrkové šílenství snad už ve středu skončí předáním auditorských výroků, a pak zase bude čas na knížky, nitě, látky, barvy, výlety. Tak se na to těš!
Eva
…. A pak snad dojde i na dárečky a giveaway….
Hezké léto, moje milé bloggerky a blogeři!
Zanedbávám tady ten virtuální prostor, takže budu muset poslední skoro dva měsíce rychle dohnat.
Začátek léta je každoročně spojen s auditory a finišováním na všech účetních závěrkách. K tomu letos oslavy, které nebylo možno jen tak smést ze stolu.
 |
| Dostala jsem spoustu krásných kytek, oslavy se roztáhly skoro do tří týdnů |
 |
| hned první den po narozeninách jsem si užila první výhodu - v Praze za polovic |
 |
| v práci mi nachystali překvapení hned na dveřích, by balonky mi udělaly velkou radost |
 |
| když balonek praskne, je radost už menší ;-) |
 |
| narozeninová snídaně u Myšáka |
 |
| V Uměleckoprůmyslovém muzeu je moc pěkná výstava |
 |
| Výstava se věnuje tisku na textil, je tam velká sekce šátků a také krásné šaty |
 |
| Tomášovy narozeniny jsme také slavili se zpožděním a tímto je sezona narozeninových dortů ukončena. Nápad jsem neměla, tak mne zachránila prodejna s cukrářskými potřebami a jejich sladké lego, protože legem nikdy nezarmoutíš... |
 |
| V úterý 22/7 odešel Ozzy Osbourne. Písničku od Black Sabbatch nazpívala i Marie Rottrová jako Lásko voníš deštěm. Fotka je pro mne ještě víc symbolická, protože na ní Ozzy vzdává hold Johnu Lennonovi. |
 |
| fotky jsem si vypůjčila s fcb, myslím, že by se nezlobil |
Dobrý večer milé bloggerky a milí bloggeři!
Mezinárodní výstava v Brně byla už před měsícem, ale já se teprve teď dostávám k příspěvkům o ní. Soutěžním tématem pro letošní soutěž klasiček byla čtyřzáplata. Tedy blok sestávající ze čtyř menších bločků. Odhodlala jsem se ušít klasický velký přehoz , kde je ten vzor trojnásobný. A jestli chcete vidět, jak to dílo vznikalo, mám to tady:
 |
| Nařezala jsem spoustu proužků o šířce 1a1/4 palce, nejdříve světlé |
 |
| a pak i z tmavých látek |
 |
| pruhy sešít dohromady a nařezat napříč na dvojice |
 |
| a dvojice pěkně dohromady a je tady první blok zvaný "fourpatch" |
 |
| K malým blokům přidat barevné menší |
 |
| a větší |
 |
| a takhle vypadá základní troj-záplata |
 |
| pak si je několikrát přeskládáte, olemujete, prošijete |
 |
| a takhle visela v Brně |
 |
| 2. místo - Zahrada plná květin – Lucia Machová, Monika Vágnerová |
 |
| 3. místo Marcela Kočířová: Za mozaikou do Říma |
 |
| vítězný quilt Danuše Březinové - Red work |
 |
| 6. místo - název 3337 čtverců (o obdélnících nemluvě) |
Hezký dobrý den, milé bloggerky a milí blogeři!
Jedním z projektů, které mají letos premiéru v Brně je leporelo Cesta nejen kolem světa. Členky Bohemia patchwork klubu budou vystavovat dlouhé pruhy kolážových obrázků. A já jsem moc zvědavá, co, kdo vymyslel.
Dlouho jsem přemýšlela, jak to své leporelo pojmout. Přece jen dvanáct obrázků cca 15x15 cm. Dvanáct mi evokovalo měsíce v roce, ale to byla slepá ulička. Pak jsem začala počítat hlavní města, ve kterých jsem byla - a ejhle, ono to do sebe zapadlo. Nechala jsem se vést vzpomínkami, některé byly opravdu dávné. Některé města vzdorovala, nedařilo se mi přijít na to, co je pro ně typické - to byl třeba Madrid. Přiletěla jsem do něj v roce 1987, pamatuju si, že jsem tam viděla poprvé výškové budovy, pamatuju si obrovskou načančanou poštu, rozlehlý královský palác, parky a muzeum Prado - ale nic z toho se mi nedařilo dostat pod jehlu.
Tady mám obrázky z procesu
 |
| Řím mne ohromil, tiše jsem stále u Piety, v Koloseu, na Palatinu, u Andělského Hradu, v Sixtině, jednou se tam vrátím |
 |
| Moskva - byla jsem tam dvakrát, jednou jako studentská delegace, bydleli jsme v úplně novém hotelu Olympičeskaja a alkoholu bylo něúrekom, podruhé během vysokoškolského studia na výměně, tam jsme bydleli na kolejích a naučili se slovo tarakan |
 |
| Od mala ji miluju, těžko říci, která místa nejvíc - asi pohled z hradní rampy, nebo Lennonovu zeď? Ale tady jsem zvolila fotku stověžaté s kombinací vyšitého metra - to je jedna z mých starých vzpomínek - v roce 1975 jsme s tátou projeli všechny stanice, všude vystoupili a podívali se kde jsme |
 |
| Lisabon - město, od kterého jsem nic nečekala a už vůbec ne most jako v San Francisku |
 |
| Vídeň - to byl oříšek, protože radnici ušít neumím, natož Štěpánský dóm a pak jsem si vzpoměla na Hundertwasserhouse a nápad byl tu |
 |
| Blava - tady nejsem spokojená, ale ten hrad líp neumím a kromě mostu si víc nepamatuju - asi by to chtělo další návštěvu, naposledy jsem tam byla v roce 89 manželovi na vojenské přísaze |
 |
| Berlín - to je pro mne zeď a taky televizní věž, ale ta se mi tam nevešla |
 |
| Hong Kong - dvoupatrové tramvaje na ostrově, pondělní světelná show a loď, která jezdí mezi pevninou a ostrovem, tohle byly hodně pracovní dlouhé pobyty, jednou jsme tam byli i přes Velikonoce, mezi mrakodrapy pobíhali růžoví králíci |
 |
| Madrid - původně jsem chtěla využít motivy z Guerniky, ale pak jsem si vzpomněla, jak v každém městě byla aréna na koridu a vějíře a kastaněty |
 |
| Dubaj - palmový ostrov bylo to poslední, co jsem po startu letadla při cestě domů viděla a hotel Burdž Dubaj byl tenkrát nejhonosnější, já se šla po práci vykoupat na veřejnou pláž a zážitky z ní mám na celý život, jen si představte bílou "velkou" Evropanku v dvoudílných plavkách samotnou, mohla jsem mít spoustu nových přátel - naštěstí neuměli plavat, a tak jsem se houpala ve vlnách s výhledem na ten hotel.... |
 |
| Paříž - před 29 lety jsme tam vzali moji maminku, která si vždycky přála vidět Petrodvorce, vzali jsme ji na originál, moc nás překvapilo, jak je to město bílé ze shora z Eifelky a moc nás bavila nová čtvrť La Defance a ty dva oblouky, nový a starý v řadě |
 |
| Londýn - co dodat, snad jen, že jsem se nikdy nedostala do katedrály sv. Pavla, to se bude muset napravit |
a takhle to celé dopadlo:
Vaše Eva, už z Brna a s otázkou - napadlo vás někdy proč západní jazyky nazývají hlavní město podle hlavy - capitol, a východní část našeho světa podle trůnu, či židle - stoliční? ;-)
Dobrý den, milé bloggerky a milí blogeři!
Doufám, že jste strávili krásné svátky, počasí bylo tady u nás v horách pěkné a sedět se dalo už i venku.
Já doháněla ještě předvýstavní resty, ale to si nechám do dalšího příspěvku. Dneska si tu chci uložit recept na dobrotu, která nemusí být nutně velikonoční , je bez lepku i laktózy:
4 vejce
150 ml mléka
40 g kokosového oleje
50 g čerstvého špenátu
pár kapek vanilkového extraktu
175 g ovesný vloček
1 lžička kypřícího prášku
40 g cukru
a je možno přidat jednu odměrku proteinu
na krém si dále připravte:
1 vaničku tvarohu
zhruba stejné množství řeckého jogurtu, já dala bezlaktozové marcapone
protein nebo cukru
Rozmixujte vejce, olej, špenát a vločky - jakmile máte hladkou směs, přidejte zbytek a opět mixujte. Bylo toho na malou zapékací misku. Po vychladnutí roztrhat vidličkou na mech.
Velikonoce jsou u nás tradiční. Jako každoročně jsme pekli mazance i nádivku, pojedli jsme z jednoho vejce, abychom se za rok sešli. A koukali jsme na Urbi et orbi a v pondělí smutnili z odchodu papeže.
a těšili se ze zahrady - magnolie nám letos připravila několik horkých chvilek, začínala kvést ještě v mrazech a na konci minulého týdne ji provětral obrovský vítr, ale ustála to.
 |
| Těsně před posledními mrazy |
 |
| Zvládla to! |
Mějte se moc a moc hezky a kdybyste nevěděli, co s víkendem, od pátku v Brně na výstavišti je BPM.
Opatrujte se, Vaše Eva už v myšlenkách v pavilonu A
